Narodil se v Praze, avšak jeho mládí prožil v Lešanech v Posázaví, regionu, který měl významný vliv na jeho další životní cestu. Po ukončení studia na několika pražských gymnáziích v roce 1932, se neúspěšně pokoušel studovat filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě.
Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací, kde získal cenné zkušenosti, které mu později pomohly v jeho spisovatelské kariéře. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání, což znamenalo, že mohl se plně soustředit na svou literární činnost.
Roku 1939 se oženil a později měl dvě děti, které mu byly nedílnou součástí jeho života. Kromě své literární činnosti se také výrazně podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, který redigoval v letech 1945-1948.
V roce 1956 se spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Tato kritika byla zaměřena nejen na perzekuované spisovatele, ale i na ty, kteří byli zavřeni za své literární aktivity. Toto vystoupení vedlo k zákazu jeho literární činnosti, nicméně mu bylo později povoleno překládat a psát literaturu pro děti.
Jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání, což však nemělo vliv na jeho tvůrčí sílu a determinaci. I přes tyto obtíže zůstal věrný své literárnímu povolání a pokračoval v psaní, až do konce svého života.
